Na vaše otázky týkající se výživy odpovídá MUDr. Matěj Markvart. I vy máte možnost se ptát na to, co vás zajímá. Již sedmé pokračování našich otázek a odpovědí, dnes mimo jiné o AS a s nimi spojenou problematikou zatížení jater.
První část otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE I.
Pokračování část otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE II.
Třetí část našich otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE III.
Čtvrté pokračování otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE IV.
Páté pokračování otázek naleznete v tomto odkazu: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE V.
Šesté pokračování otázek naleznete zde: OTÁZKY A ODPOVĚDI - VÝŽIVA A SUPLEMENTACE VI.
Po užívání AS jsem měl zhoršené jaterní testy. Jsou nějaké přípravky, které mi pomohou se negativního efektu AS na mých játrech zbavit. Proč se vlastně zhoršují jaterní testy, a co to znamená?
Anabolické steroidy a hormonální preparáty působí na játra několika mechanismy. Játra jsou v organismu zodpovědná za inaktivaci a detoxikaci látek vyprodukovaných organismem samotným i látek přivedených do těla zvenčí, jsou jakýmsi „chemickým“ filtrem našeho těla a anabolika pro ně představují další látku, kterou je třeba zneškodnit. Zpracování se děje často vícestupňově a často v prvních krocích vznikají aktivní a pro játra škodlivé meziprodukty (někdy i nebezpečnější než byla látka původní) a způsobují poškození jaterních buněk.
Dále anabolika a hormony narušují normální růst, obnovu a funkci jaterních buněk (růstová potenciace se zdaleka netýká jen svalů) a vedou tak k jejich nežádoucí přeměně, která může vyústit až v jaterní cirhózu či rakovinu jater.
Poškozují též tvorbu a vylučování žluči, což vede k dalšímu poškození jaterních buněk. Anabolické steroidy také mění spektrum krevních lipidů, což znamená další zátěž pro játra, která hrají v regulaci lipidového spektra krve klíčovou roli. Z uvedeného vyplývá, že nežádoucí účinky na játra jsou opravdu pestré jak do druhu, tak do závažnosti.
Co to jsou jaterní testy?
Pod pojmem „jaterní testy“ se obvykle rozumí sledování aktivity souboru pro játra specifických enzymů. Ty mají navíc v jaterní buňce typické rozložení, a tak se podle jejich koncentrací dá usuzovat i na intenzitu jaterního poškození.
Sledovanými enzymy jsou:
- ALT – alaninaminotransferáza, nachází se především v cytoplazmě jaterních buněk, zvýšení hodnot je známkou zvýšení permeability (propustnosti) membrán jaterních buněk nebo jejich nekrózy. Je specifickým markerem i mírného poškození jaterních buněk.
- AST – aspartátaminotransferáza, nachází se především v mitochondriích jaterních buněk, též ale v cytoplazmě; dále se nachází v buňkách příčně pruhované kosterní svaloviny a srdeční svaloviny -> určité zvýšení AST proto může vyvolat i např. infarkt myokardu či excesivní fyzická zátěž. Samotné zvýšení AST v séru není tudíž pro játra specifické.
- GMT (=GGT) – glutamyltransferáza, přítomna v buňkách žlučového traktu
- ALP – alkalická fosfatáza, u toho enzymu rozlišujeme jaterní a kostní formu (izoenzym), v případě jater je přítomna v buňkách žlučového traktu
Mírné poškození znamená zvýšení ALT, nepatrné zvýšení AST a ostatní enzymy v normě.
Těžké poškození má opačný profil, kdy dominuje AST, následuje ALT a zvýšená je i hladina GMT.
U dominujícího postižení žlučového traktu jater jsou zvýšeny hladiny GMT a ALP.
Anabolika nevyvolávají specifický obraz jaterních testů – jedná se o nespecifické lékové poškození, a ačkoli se obvykle jedná o poškození lehčího rázu s dominujícím zvýšením ALT a event. GMT, mohou anabolika vyvolat i obraz akutního či chronického jaterního selhání. Při hodnocení je pak třeba vzít v potaz i případné doprovodné příznaky jako jsou např. únava, nechutenství, nespecifické trávící obtíže, bolest v pravém podžebří či žloutenku (ikterus). Rozsah poškození závisí také na délce užívání – krátkodobé „kůry“ anabolickými steroidy bývají obvykle provázeny jen bezpříznakovým zvýšením hodnot jaterních testů, riziko však představuje užívání AS z neověřených zdrojů (kdy uživatel nemá jistotu, co vlastně aplikuje) a zejména pak dlouhodobé užívání.
Léčba?
V tomto případě je jednoznačně nejlepší prevence, tedy AS neužívat (nežádoucí účinky nejsou navíc ani zdaleka omezeny jen na játra).
V případě užívání a zvýšení jaterních testů stačí obvykle AS vysadit a hodnoty jaterních enzymů se samy upraví; jaterní buňky mají velkou regenerační kapacitu. Před plánovaným užitím AS se dá jako jistá prevence poškození jater použít souběžně s AS hepatoprotektiva typu Essentiale či Flavobion nebo rostlinné přípravky s výtažky ostropestřce mariánského, tyto látky ovšem poškození jater zabránit nedokážou – jejich efekt na játra je spíše podpůrný nežli ochranný.
Beru aminokyselinu Arginin abych zlepšil prokrvení svalstva i erekci. Slyšel jsem o aminokyselině l‑citrulin, dá se jí arginin nahradit? ?
Citrullin je aminokyselina vznikající z argininu v reakci, v níž enzym NO synthasa štěpí aminokyselinu arginin na NO (oxid dusnatý) a jinou aminokyselinu, citrullin. Ve zkratce: Arg ---NO synthasa--> NO + citrullin. Citrullin ovšem není jen vedlejší produkt, je totiž také využíván k regeneraci argininu, což se děje zejména právě ve svalech. Dá se tedy zjednodušeně říci, že zatímco arginin poskytuje NO přímo, citrullin je dárcem NO nepřímým a s argininem tvoří netozlučnou dvojici, z čehož plyne, že něco jako „nahrazení“ není tak úplně možné. Citrullinem se však dá požadovaný efekt – rozšíření cév vedoucí k napumpování svalů během zátěže – ještě více posílit.
Optimální suplementaci pro dosažení co nejsilnějšího efektu vasodilatace bych viděl přibližně takto:
- bazální a dlouhodobější užívání argininu, tj. alespoň 4g denně
- v tréninkových dnech navíc komplexní pre‑workout (arginin+citrullin atd.)
Přitom platí, že „objem ničím nenahradíš“ – superkoncentrované „pre‑workout“ produkty dokáží bezpochyby nastimulovat k tréninku stejně, ne‑li často lépe jako produkty, které člověk musí užívat v množství kolem 15‑20 g/dávka, ovšem efekt napumpování a energizace svalů roste obvykle úměrně s dávkou účinných látek. Bude tedy účinnější použít komplexní výrobek s obsahem argininu, kreatinu (a případně i citrullinu, alaninu apod.) než například jen samostatný arginin. Pokud navíc podpoříme pre‑workout dlouhodobým užíváním argininu (ať už čistého nebo v rámci kompozitních přípravků typu Nitrix), dosáhneme ještě výraznějšího efektu napumpování během tréninku.
Zeptejte se i vy!
Jedním z hlavních účelů tohoto článku je vybudit diskuzi k dogmatům, která se léta letoucí usídlila na internetových portálech, v diskuzních fórech i v četných rádoby odborných knihách k suplementaci a výživě sportovců všeobecně. V diskuzi s MUDr. Matějem Markvartem se budeme snažit tato dost často nepravdivá tvrzení okolo sportovní výživy a suplementace všeobecně vyvracet nebo naopak potvrzovat, současně s podrobnou a maximálně objektivní analýzou proč tomu je tak či onak.
Tímto vybízíme vás, naše čtenáře, k dotazům do komentářů, nebo na e‑mail redakce, ze kterých pak vybereme ty nejzajímavější, na které v některých z dalších dílů Otázek a odpovědí bude Matěj reagovat.
MUDr. Matěj Markvart |
Vzdělání:
Lékařská fakulta MU, Brno
Pracovní zkušenosti
Od 9/2011 do 5/2012 sekundární lékař I. Ortopedické kliniky FNUSA
Zájmy a sporty
MTB (z pozice dříve aktivního závodníka i trenéra), bodybuilding, hokej, výživa a suplementace v silových a vytrvalostních sportech, fyzioterapie a rehabilitace sportovců, korektivní cvičení
|