- Normální klidová tepová frekvence je v rozmezí 60 až 100 tepů za minutu.
- U sportovců může klidová tepová frekvence dosahovat hodnot nižších než 50 tepů za minutu.
- Ze zdravotního hlediska jsou rizikové především vysoké hodnoty klidové tepové frekvence.
Klidová tepová frekvence je snadno dostupný ukazatel našeho aktuálního zdraví. Některé studie navíc ukazují, že klidová tepová frekvence je současně dobrým prediktorem zdravotních rizik spojených nejen s kardiovaskulárními onemocněními. Jak klidovou tepovou frekvenci měřit, jaké hodnoty jsou považované za normální a v jakém případě je vhodné navštívit lékaře?
Co to je klidová tepová frekvence a jakých hodnot nabývá
Klidová tepová frekvence je počet úderů srdce za 1 minutu v klidovém režimu. Doporučuje se měření klidové tepové frekvence ve dne v bdělém stavu, jelikož v průběhu noci tepová frekvence mírně klesá. Americká kardiologická asociace (AHA) považuje za normální klidovou tepovou frekvenci interval od 60 do 100 tepů za 1 minutu. Některé zdravotnické organizace jsou v tomto ohledu o trochu přísnější a již hodnoty přesahující 90 tepů za minutu považují za zvýšené.
Výchylky na obě strany mimo uvedený interval označujeme jako:
- Bradykardie je označení pro klidovou tepovou frekvenci nižší než 60 tepů za minutu. Nejedná se o zdraví nebezpečný stav, ale u netrénovaných osob může způsobovat únavu, slabost či závratě. Naopak u sportovců je bradykardie běžná.
- Tachykardie je označení pro klidovou tepovou frekvenci vyšší než 90, resp. 100 tepů za minutu. Tachykardie už nebezpečná být může, jelikož se ukazuje, že je sama o sobě nezávislým faktorem zvyšujícím riziko srdečně-cévních onemocnění.
Oba stavy vyžadují zvýšenou pozornost, a pokud nemají jasná vysvětlení (např. bradykardie u trénovaných sportovců), je vhodné situaci konzultovat s lékařem.
- Chcete se dozvědět více o tepové frekvenci při sportu nebo při hubnutí? Přečtěte si náš další článek Co o nás říká tepová frekvence a má smysl ji řešit při hubnutí?
Jak změřit klidovou tepovou frekvenci
Stanovení klidové tepové frekvence je jedním z jednoduchým způsobem jak sledovat srdečně-cévní stav na pravidelné bázi. Samotné měření může mít různé podoby:
- Měření u lékaře: stanovení klidové tepové frekvence u lékaře je časté například při pravidelných prohlídkách nebo při nástupu do nového zaměstnání. Samotné měření je velmi přesné, nicméně v důsledku syndromu bílého pláště některé studie poukazují na to, že naměřené hodnoty mohou být nereprezentativní.
- Měření v domácích podmínkách: stanovit klidovou tepovou frekvenci doma lze snadno například pomocí tlakoměru. Měřit lze také manuálně přiložením dvou prstů ke krku nebo k předloktí. Tímto způsobem se počítá počet tepů za 15 sekund, následně se hodnota vynásobí čtyřmi.
- Měření pomocí chytrých hodinek: většina modelů chytrých hodinek dnes již umí měřit tepovou frekvenci průběžně pomocí fotopletysmografie. Metoda je relativně přesná a umožňuje průběžné a dlouhodobé sledování tepové frekvence.
Ve všech případech by se klidová tepová frekvence měla měřit v klidovém režimu s delším časovým odstupem od fyzické aktivity, nejlépe ráno.
- Zajímá vás více o chytrých hodinkách a senzorech, kterými disponují? Přečtěte si náš další článek Sportovní hodinky: Jak přesně měří spálené kalorie a podle čeho vybírat?
Co říká klidová tepová frekvence sportovcům?
U trénovaných sportovců je klidová tepová frekvence často nižší než 60 tepů za minutu. Běžně jsou hodnoty v rozmezí 40–50 tepů za minutu, výjimkou nejsou ani nižší hodnoty. Pakliže takto nízké hodnoty nejsou doprovázené symptomy jako únava, závratě nebo slabost, není třeba se jich ze zdravotního hlediska obávat.
Pomocí klidové tepové frekvence mohou sportovci také sledovat regeneraci po náročných trénincích. Je totiž docela běžné, že klidová tepová frekvence po vyčerpávajících fyzických výkonech zůstává zvýšená ještě nejméně 24 hodin po dokončení výkonu.
- Se zvýšenou tepovou frekvencí po fyzické aktivitě úzce souvisí pojmy jako EPOC nebo after‑burn efekt. O nich jsme psali v našem článku After‑burn efekt po fyzické aktivitě. Jaká je pravda?
Stejně tak lze včasně odhalit blížící se onemocnění či jiný zdravotní problém. Pokud je klidová tepová frekvence zvýšená i při běžném sportovním vytížení, je možné, že na vás leze nějaký nevítaný bacil.
- Jak mohou využít tepovou frekvenci sportovci ve svém tréninku? Přečtěte si náš další článek Tepová frekvence při běhu: jak podle ní naplánovat trénink?
Klidová tepová frekvence a srdečně-cévní zdraví: co o něm vypovídá?
Zvýšená klidová tepová frekvence může mít celou řadu příčin. Z těch akutních k ní mohou přispívat návykové látky typu kofeinu, rekreačních drog nebo alkoholu. Klidovou tepovou frekvenci zvyšuje také kouření cigaret. Z dalších faktorů hraje roli fyzický stres a psychické vypětí, dehydratace, nadváha a obezita nebo hypertenze.
Tachykardie je nezávisle na výše zmíněných příčinách faktorem, který přispívá ke zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění. Meta‑analýza z roku 2016 došla k závěru, že zvýšení klidové tepové frekvence o 10 tepů za minutu je spojené se zvýšeným rizikem srdečně-cévních onemocnění o 8 %.
Pokud je vaše klidová tepová frekvence vyšší než 90 tepů za minutu, konzultujte tento stav se svým ošetřujícím lékařem. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelnou pohybovou aktivitou či úpravou životního stylu. V neposlední řadě může lékař zvážit medikaci vedoucí ke snížení klidové tepové frekvence.
- Jak souvisí tepová frekvence s vysokým krevním tlakem? Přečtěte si o hypertenzi více v našem dalším článku Znáte rizika vysokého krevního tlaku? Třetina lidí netuší, že má zdravotní problém.
Co si z toho vzít?
Klidová tepová frekvence je snadno dostupný ukazatel, který leccos vypovídá o našem srdečně-cévním zdraví. Jako normální označujeme hodnoty klidové tepové frekvence v rozmezí 60–100 tepů za minutu, nižší hodnoty označujeme bradykardií, vyšší hodnoty označujeme tachykardií.
U sportovců jsou běžné nižší hodnoty v rozmezí 40–50 tepů za minutu, výjimkou nejsou ani nižší hodnoty. Nízká tepová frekvence je u sportovců způsobená posíleným srdečním svalem a není zdraví nebezpečná.
Naopak tachykardie je rizikovým faktorem vzniku srdečně-cévních onemocnění. Může být způsobená nízkou kardiorespirační kondicí, nezdravým životním stylem či stářím. Je vhodná konzultace s ošetřujícím lékařem, který může nastavit vhodnou medikaci.
