- Onemocnění srdce a cév (KVO) je hlavní příčinou úmrtí v civilizovaných západních zemích, a výjimkou není ani Česká republika.
- U žen je riziko rozvoje KVO oproti mužům nižší – tedy do doby dosažení menopauzy.
- V rozvoji kardiovaskulárních onemocnění hraje roli také mnoho faktorů, které jsou ovlivnitelné životním stylem.
Proč je správná funkce srdce a cév tak důležitá?
Asi si ještě ze základky pamatujete přirovnání srdce k neunavitelné pumpě, která ve dne v noci rozhání krev do všech částí těla. Za touto zdánlivě banální funkcí je toho však mnohem víc, než se na první pohled zdá – a jen tak mimochodem, je naprosto stěžejní pro udržení chodu organismu. Cévní systém je jakousi pomyslnou “dálnicí”, která k buňkám dopravuje kyslík, živiny, ale třeba i bílé krvinky a další struktury, které stojí za reakcemi imunitního systému, hojením ran, zastavením krvácení atd. Bez přísunu těchto látek by buňky a tkáně odumíraly, což by pak vedlo ke smrti celého organismu – např. mozkové buňky vydrží bez přísunu kyslíku cca jen 2–4 minuty, než začínají být nevratně poškozeny.
Stejně je to s odpadními látkami – jen v opačném směru. Z koncových tkání k srdci putuje odkysličená krev, která má vyšší koncentraci oxidu uhličitého. Různé odpadní látky jako laktát, kyselina močová, kreatinin atd. se pak cévním systémem dostávají k orgánům typu jater či ledvin, které zprostředkují jejich metabolizaci a následné vyloučení.
Tento systém je stěžejní pro udržení homeostázy, a pokud dojde k jeho narušení, může to zásadně ovlivnit fungování celého živého organismu. Zvýšený krevní tlak např. klade vyšší nároky na činnost srdce a cévy zúžené nánosem aterosklerotických plátů neumožňují efektivní dopravu živin ke tkáním.
KVO jako nejčastější příčina úmrtí v České republice
Nemoci srdce a cév jsou v západních zemích, České republice, nejčastější příčinou morbidity (nemocnosti) i mortality (úmrtnosti). Některá onemocnění mohou mít genetický podklad, u těchto “znevýhodněných” i zdravých jedinců však do velké míry hraje roli i životní styl. Kardiovaskulární onemocnění totiž patří do skupiny tzv. civilizačních chorob, které jsou neinfekční, a z velké míry jsou zapříčiněny kombinací faktorů spojených s nevhodným životním stylem – nevyváženým jídelníčkem, nadměrnou hmotností, nedostatkem pohybu a kouřením či konzumací alkoholu. K těmto rizikovým faktorům se pak často přičítá i zanedbávání prevence.
Proč jsou preventivní prohlídky důležité, a na co máte nárok? Přečtěte si článek Lékařské prohlídky: proč je nepodceňovat, a na co máte nárok?
Ovlivnitelné vs. neovlivnitelné rizikové faktory
Kardiovaskulární onemocnění se zpravidla rozvíjí na základě kombinace více příčin. Existují dvě základní skupiny rizikových faktorů, přičemž některé lze ovlivnit např. změnou životního stylu, jiné jsou neměnné.
Neovlivnitelné rizikové faktory
- Věk – muži nad 55 let, ženy nad 65 let
- KVO v rodinné anamnéze (rodiče, prarodiče…)
- Genetické faktory – např. poruchy metabolismu lipidů
- Mužské pohlaví
- Socioekonomický status (lidé s nižší životní úrovní jsou ve vyšším riziku rozvoje KVO)
Ovlivnitelné rizikové faktory
- Vysoký krevní tlak
- Dyslipidémie (porucha koncentrace krevních lipidů, např. zvýšená hladina cholesterolu)
- Nadváha a obezita
- Metabolický syndrom
- Cukrovka 2. typu
- Kouření
- Nízká fyzická aktivita
- Psychický a sociální stres
Jak bylo zmíněno výše, na riziko rozvoje srdečních onemocnění má mimo jiné vliv také pohlaví. Ženy jsou v tomto ohledu oproti mužům v mírné výhodě, tedy alespoň ty v reprodukčním věku. Vyšší hladina estrogenů (ženské pohlavní hormony) totiž působí z hlediska rozvoje kardiovaskulárních onemocnění protektivně, a to až do menopauzy. Poté hladina estrogenů zpravidla strmě klesá a riziko rozvoje onemocnění srdce a cév je srovnatelné s muži. Mezi nejčastější nemoci srdce a cév patří:
- ischemická choroba srdeční (ICHS)
- cévní mozková příhoda (CMP)
- ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)
- infarkt myokardu (IM)
Na co se při prevenci srdečních onemocnění zaměřit?
1. Výživa
Strava je zásadním faktorem při udržení zdraví – a to kardiovaskulární není výjimkou. Prvním krokem je přijímat optimální množství energie, aby vaše tělo nestrádalo, ale zároveň nedocházelo ke zvyšování tělesné hmotnosti nad normální hranici. Pak přichází na řadu výběr jednotlivých makroživin – dostatek bílkovin je důležitý pro pocit nasycení i udržení svalové hmoty. V rámci ochrany zdraví srdce a cév se zaměřte na kvalitní bílkoviny s nižším množstvím tuku (např. uzeniny tedy nebudou vhodnou volbou). Výjimku tvoří tučné mořské ryby, kde je složení mastných kyselin v tuku naopak zdraví prospěšné. U sacharidů vyhledávejte celozrnné varianty, které obsahují vlákninu, která vám opět pomůže s nasycením i správnou funkcí trávení. Výhodou jsou pak i tzv. beta‑glukany, které přispívají k udržení optimální hladiny cholesterolu v krvi. Měly by však být konzumovány v množství alespoň 3 g denně. Beta‑glukany najdete zejména v ovesných vločkách, ovesných otrubách, ječmeni nebo ječmenných otrubách. A zapomínat byste samozřejmě neměli ani na dostatečný příjem ovoce a zeleniny.
Jaké prospěšné látky najdete v ovoci a zelenině? To zjistíte v článku Eat the rainbow: co znamená jíst duhu?
Samostatnou kapitolou jsou pak tuky. Nejvíce byste se měli zaměřit na nenasycené mastné kyseliny, které z hlediska zdraví srdce a cév působí protektivně. Zjednodušeně by se dalo říci, že vhodné budou zejména rostlinné oleje, kromě palmového, palmojádrového a kokosového. Další výhody vám mohou poskytnout také omega‑3 a omega‑6 mastné kyseliny, které mohou příznivě ovlivňovat hladinu cholesterolu. Ve stravě bývá typicky nedostatek zejména omega‑3 mastných kyselin, takže můžete zvážit i jejich suplementaci v podobě doplňku stravy. V jídelníčku je pak najdete hlavně v tučných mořských rybách nebo vlašských ořeších.
Chcete se o základních makroživinách dozvědět více? Přečtěte si naše souhrnné články
2. Udržování normální hmotnosti
Tato problematika byla “nakousnuta” už v předchozím bodě – nadměrná hmotnost představuje pro srdce a cévy velké zdravotní riziko, protože zvyšuje požadavky na jejich práci a rovněž ovlivňuje vnitřní prostředí organismu. Studie potvrdily, že tuková tkáň produkuje hormony i zánětlivé působky, které pak dále mají vliv na nejrůznější systémy. Problematické je zejména poškození cévních stěn, kde se pak o mnoho snáze ukládají aterosklerotické pláty. Největší nebezpečí v tomto ohledu představuje tuk viscerální – tedy ten, který se nachází v okolí orgánů v dutině břišní.
Jak zjistit množství svého viscerálního tuku? Poradí vám článek Viscerální tuk: Jak zjistit jeho množství a minimalizovat zdravotní riziko?
Pro udržení hmotnosti je tedy potřeba nastavit si vyrovnanou energetickou bilanci. Pokud chcete zhubnout, dosáhnete tím skrze kalorický deficit. Bližší informace o výpočtu i správném nastavení se dozvíte v článku Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
3. Aerobní fyzická aktivita
Pohyb je nezbytný pro normální funkci mnoha tělesných systémů – např. imunity, kostního zdraví nebo kognitivních funkcí. A ani srdce a cévní oběh se bez něj neobejde. Ačkoliv na celkové úrovni budete profitovat z jakékoliv fyzické aktivity, z hlediska kardiovaskulárního systému je naprosto stěžejní aerobní aktivita (někdy také označována jako kardio).
Aerobní zátěž je zpravidla méně intenzivní aktivita, kterou jste schopni vykonávat po delší dobu a tvorba energie probíhá za přístupu kyslíku (nejedete tedy “nadoraz”). Zároveň se vám při této činnosti zvyšuje srdeční frekvence, což je podstata posilování a trénování srdečního systému. Příkladem aerobních aktivit je běh, jízda na kole, jízda na bruslích, plavání nebo aerobik. Pokud jste teprve v začátcích, postačí i svižná chůze, časem je ale vhodné intenzitu pohybu postupně navyšovat, protože vaše tělo se na ni adaptuje a nebude už pro něj představovat výzvu.
Hledáte další tipy na vhodné aerobní aktivity? Najdete je v článku 5 nejlepších kardio aktivit: zvýší kondici a zlepší náladu
4. Stopka kouření
Ačkoliv to nemusí být hned od začátku patrné, vaše tělo kouřením trpí, a to nejen dýchací a kardiovaskulární systém, ale jako celek. Kouření vede mimo jiné k poškozování exponovaných tkání, zvýšení oxidačního stresu, snížení schopnosti červených krvinek efektivně roznášet kyslík a přispívá také k rozvoji inzulinové rezistence.
Kouření navíc podporuje usazování ateroaklerotických plaků na stěnách cév, čímž zvyšuje riziko uzavření tepny nebo utržení plátu s následnou tvorbou trombu. Nebezpečí kouření přehledně znázorňuje např. tabulka s odhadem kardiovaskulárního rizika, kde je na první pohled jasně vidět, o kolik více je “stejný” člověk ohrožen úmrtím na KVO jestliže kouří.
5. Péče o ústní dutinu
Možná se vám tento bod zdá trochu mimo – zdraví srdce a ústní dutiny je ale úzce propojeno. Pokud se totiž o své zuby pravidelně nestaráte, dlouhotrvající a skrytý lokální zánět může podle některých studií vést až k rozvoji zánětu celkového, který pak, podobně jako u obezity, podporuje ukládání aterosklerotických plátů na stěny cév.
Rizikové jsou také chirurgické zákroky v ústech – pokud by se totiž bakterie dostaly až k srdci, mohou napadnout srdeční chlopně a způsobit endokardititu. Proto se po extrakci hluboko uložených zubů často nasazují antibiotika.
Zajímá vás vliv péče o zuby na celkové zdraví podrobněji? Přečtěte si článek Jak ovlivňuje stav ústní dutiny celkové zdraví?
6. Prevence u lékaře
Poslední, ale neméně důležitou strategií v prevenci kardiovaskulární onemocnění jsou pravidelné preventivní prohlídky u lékaře (a stomatologa). Poslechem srdečních ozvů a analýzou krevních vzorků lze dnes již celkem spolehlivě určit, že se v těle děje něco nekalého – např. bílkovina Troponin T je specifická právě pro srdeční sval, a pokud je jí v krevním řečišti nadbytek, odkazuje na poškození srdce, typicky infarkt myokardu.
Právě díky preventivním prohlídkám můžete případné problémy řešit dříve, než se dopracujete k infarktu myokardu a zvýšenému Troponinu T v krevním séru. Hned od začátku je potřeba řešit např. vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu nebo arytmie – při dodržování doporučené léčby je velká šance, že se váš stav podaří stabilitzovat.
Co si z toho vzít?
Onemocnění srdce a cév je v České republice hlavní příčinou nemocnosti i úmrtí. Přestože zde může hrát roli genetická predispozice a neovlivnitelné rizikové faktory, do velké míry souvisí vysoký výskyt KVO s nevhodným životním stylem.
Pro podporu zdraví srdce a cév je proto vhodné dbát na vyvážený jídelníček, věnovat se aerobní fyzické aktivitě, nekouřit, udržovat si normální hmotnost, pečovat i o dutinu ústní a samozřejmě nepodceňovat prevenci.
