- Sluneční paprsky jsou základním nástrojem cirkadiánních rytmů.
- Umožňují nám také přirozenou tvorbu vitaminu D.
- Nedostatečná ochrana však může vést ke zdravotním rizikům.
Intenzivní sluneční paprsky doprovázející příchod léta jsou každým rokem vítány s otevřenou náručí. Vedle pozitivní nálady však mají na lidský organismus podstatně větší vliv, než by se na první pohled zdálo.
Jak nás sluneční paprsky ovlivňují a na co je potřeba si dávat pozor?
Sluneční paprsky jako základ lidského biorytmu
V současné době se čím dál více mluví o cirkadiánních rytmech. Jde o biologický cyklus s délkou přibližně 24 hodin, kterému se někdy zjednodušeně říká jako “vnitřní hodiny”. Jak takové hodiny fungují? Vše stojí na vnímání světla ze slunečních paprsků. Pakliže světlo během dne vnímáme, cítíme se bdělí, naopak ve večerním šeru a ve tmě se cítíme unavení.
Tyto procesy jsou řízeny jako nervově, tak hormonálně. Jistě jste už někdy slyšeli o spánkovém hormonu melatoninu, jehož uvolňování je přímo vázáno na vnímání světla.
A pokud jste o melatoninu ještě neslyšeli, přečtěte si náš další článek Melatonin: hormon spánku. Jaké má další účinky?
Jaký význam to má pro lidský organismus? Vědecké studie ukazují, že zcela zásadní. Právě nesynchronizace s denním cyklem může vést ke snížené produktivitě, ale může také snížit imunitní funkce.
Až 80 % vitaminu D získáváme díky slunečním paprskům
Vitamin D patří mezi mikroživiny, u kterých je nedostatek v organismu velmi častý. Nejvydatnější zdroj tohoto slunečního vitaminu je právě pobyt na slunečních paprscích, kde díky UVB záření může docházet k přeměně 7‑dehydrocholesterolu v kůži na vitamin D, který organismus dokáže využít.
Studie ukazují, že sluneční paprsky dokáží být opravdu vydatným zdrojem tohoto vitaminu. Má to ale několik háčků:
- V našich zeměpisných podmínkách lze přijímat významné množství vitaminu D pouze v letních měsících, případně ke konci jara a zkraje podzimu.
- Efektivita tvorby vitaminu D ze slunce je také funkcí denní doby, tedy brzy dopoledne a později odpoledne je zanedbatelná.
- Většina dospělých osob v denní dobu pracuje v uzavřených prostorách, kam přímé sluneční paprsky nezachází.
- Účinnost získávání vitaminu D snižuje také zahalení a používání opalovacích krémů.
Zkrátka a dobře sluneční paprsky mohou být vydatným zdrojem vitaminu D, ale v praxi to tak snadné není.
Ochrana před sluncem je klíč ke zpomalení stárnutí kůže
Až doposud by se mohlo zdát, že pobyt na slunci v co největší míře je tím nejlepším, co pro své zdraví můžeme z pohledu synchronizace s cirkadiánními rytmy a ziskem vitaminu D udělat. Přesto je dobré mít se na pozoru.
Studie totiž ukazují, že stárnutí kůže (snížení elasticity, tvorba vrásek) je až z 80 % způsobena právě působením slunečních paprsků. A zatímco pro tvorbu vitaminu D je nezbytné UVB záření, negativní vliv na stárnutí kůže má vedle UVB také UVA záření. To prochází bez větších ztrát také sklem, tedy jste mu vystavení také v autě nebo za oknem kanceláře.
A jak se účinně chránit? Nejspolehlivější ochranou jsou sluneční brýle, pokrývka hlavy a oblečení. Při odhalení nezapomeňte na opalovací krém s dostatečným SPF faktorem, který aplikujte alespoň 20 minut před plánovaným sluněním.
Jaký opalovací krém vybrat a jaký vliv představuje fototyp kůže jsme rozebrali v našem dalším článku Správná ochrana před sluncem jako lék proti stárnutí kůže.
Chraňte se i v mladém věku
Nádorové onemocnění kůže způsobená nadměrným vystavováním se slunečním paprskům je způsobena kumulativně. Jedno spálení od slunce nám s největší pravděpodobností rakovinu kůže nezpůsobí, ale poškození kůže se s každým rokem sčítá.
Podle odborníků je to již ve věku 18–21 let, kdy dosáhneme až poloviny z celkového času, který jsme za život vystavení slunci. Také proto Světová zdravotnická organizace doporučuje zvýšenou ochranu před slunečními paprsky i u dětí a mladistvých, jelikož je to právě v tomto věku, kdy trávíme na slunci nejdelší dobu.
Jakou dobu lze trávit na slunci?
Optimální délka slunění samozřejmě závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou znalost vašeho fototypu a intenzita slunečního záření (vyjádřená jako UV index). Obecně platí, že na přímém slunci v období léta byste bez opalovacího krému neměli setrvávat déle než asi 10–30 minut. Již tato doba je však zcela dostačující pro pokrytí denních potřeb vitaminu D.
Při aplikaci opalovacích krémů je možné setrvat na slunci delší dobu, nicméně nedoporučuje se slunění delší než 4 hodiny. Stejně tak není vhodné trávit čas na přímém slunci v době s největší intenzitou mezi 11. a 14. hodinou.
Co si z toho vzít?
Vystavování se slunečním paprskům a slunci je nezbytné pro synchronizaci s cirkadiánními rytmy a také pro tvorbu vitaminu D. Z toho důvodu je vhodné ihned ráno po probuzení vystavit tělo dennímu světlu, naopak ve večerních hodinách je vhodné vystavování umělému světlu snižovat.
Pobyt na přímých slunečních paprscích je rizikový zvlášť v letních měsících, kdy je intenzita UV paprsků nejsilnější. Z toho důvodu je nezbytné chránit se oblečením, pokrývkou hlavy, slunečními brýlemi a také opalovacím krémem s dostatečným SPF faktorem.
