Stejně, jako jsme věnovali čtyři samostatné články vitaminům rozpustným ve vodě a v tucích. Budeme se věnovat i minerálním látkám, mineráliím či minerálům.
Minerální látky
Minerální látky (minerálie) jsou anorganické (neživé) substance (nikoliv sloučeniny) nacházející se v našem těle. Minerální látky plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Zúčastňují se výstavby tkání (zejména makroelementy), a to hlavně kostí. Zastávají také funkci biokatalyzátorů (stopové prvky), jsou součástí hormonů a enzymů. Asi 80% ze všech minerálních látek v našem organismu tvoří tzv. makroelementy. Hlavními zástupci této skupiny jsou vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor a síra. Od ostatních látek se liší tím, že jejich příjem je vyšší jak 100mg.
Skupinou s menším výskytem jsou mikroelementy, těmi nejznámějšími zástupci jsou železo a zinek. Pro lidský organismus jsou potřebné v množstvích nižších než 100mg. Těmi nejméně zastoupenými látkami v našem těle jsou prvky stopové, tudíž i potřebné v nejmenší dávce. Jejich nutná dodávka se pohybuje v řádech μg.
V první části článku o minerálech se podíváme na nejpodstatnější makroelementy - těmi jsou sodík, draslík a vápník. Příště doplníme makroelementy o zbylé čtyři minerálie a podíváme se již na mikroelementy.
Makroelementy
Sodík (natrium‑Na)
pozn.:české označení (latinský název‑značka z periodické tabulky prvků)Jedná se o hlavní iont mimobuňečných prostor, důležitý pro udržení osmotického tlaku (zajišťuje přestup látek z okolí buňky přes membránu do buňky‑tedy i živiny, vody a aktivní látky). Má významnou funkci v udržování stálosti vnitřního prostředí, aktivuje některé enzymy, napomáhá řízení svalové činnosti a transportu CO2 (= plyn který vydechujeme) v krvi. Jeho přítomnost v tlustém střevě je důležitá z hlediska resorpce monosacharidů a některých vitaminů (ve vodě rozpustných B‑komplex a C).
Dostatečný příjem soli zajišťuje pro stravu přirozený příjem jednlé soli (NaCl). Příjem soli je v různých zemích odlišný (u nás průměrně 12g), optimální dávkou jsou však 2g sodíku. Tato dávka představuje asi 5g soli. Je tedy zřejmé, že cílené doplňování není potřebné a vystačí nám přirozený příjem sodíku z potravy. Vyjmenovávat zde zdroje soli je asi zbytečné, ale jen pro připomenutí: kuchyňská sůl, uzeniny, instanční polévky, sýry, konzervy, slané pochutiny, polotovary, slané pečivo, omáčky, minerální vody.
Při nadbytku tohoto prvku v naší stravě dochází k již zmiňované hypertenzi (vysokému krevnímu tlaku), otokům, vzniku ledvinových kamenů. Naopak nedostatek (většinou nehrozí) může způsobit křeče, dehydrataci a pokles krevního tlaku.
Draslík (kalium- K)
V případě tohoto prvku můžeme hovořit o jakémsi protipólu sodíku, jsou v úzkém vzájemném vztahu, přesto tak odlišné. Společně udržují vodní bilanci organismu. Jedná se hlavní iont buněčné tekutiny a je tak velmi důležitý pro svalovou aktivitu, funkci srdečního svalu a přenosy nervových impulsů
Denní příjem je asi 2,5‑4g. Kalium nalezneme hlavně v ovoci a zelenině, bramborách, luštěninách a ořeších. Nedostatek se projevuje poruchami srdečního rytmu, slabostí, apatií a nucením na zvracení.
Calcium - prezentace
Vápník (kalcium‑Ca)
Velmi důležitý minerál, na který byste rozhodně ve svém suplementačním plánu neměli zapomínat. Je důležitý pro tvorbu zubů a kostí, pro udržení jejich pevnosti. Důležitou roli hraje v enzymových a hormonálních reakcích a při srážení krve. Jeho doporučený příjem je 800‑1000mg, ty můžeme nalézt v mléčných výrobcích s výjimkou tavených sýrů. Navíc pro správnou funkci trávícího systému bych volil zakysané produkty. Vápník naleznete i v brokolici, luštěninách a ořeších. Vápník z rostlinných zdrojů je však hůře využitelný (vyskytuje se zde vázaný).
Vstřebávání vápníku v našem těle je ovlivněno mnoha faktory, na které musíme brát ohled a případně příjem Ca zvýšit. Resorpce je závislá na: věku (s rostoucím věkem klesá), pohlaví (U mužů lepší schopnost vstřebání), hladině vitaminu D v organismu (při nedostatku klesá), příjmu vlákniny (nadbytek snižuje absorpci). Nedostatek Ca může způsobit řídnutí kostí a jejich odvápňování, zvýšenou nervovou dráždivost.
Minerální látky - makroelementy
Minerální látka |
Funkce |
Projevy nedostatku |
DDD |
Zdroje v potravě |
Sodík |
Hlavní extracelulární kation – podílí se na udržování acidobasické rovnováhy krve |
Dehydratace, pokles krevního tlaku Křeče |
500‑2400 mg |
Kuchyňská sůl, sýry, uzeniny, instanční polévky, glutamát sodný |
Draslík |
Hlavní extracelulární kation – podílí se na udržování acidobasické rovnováhy. Přenos nervových impulsů |
Slabost, apatie, nauzea, srdeční arytmie |
2500‑4000 mg |
Ovoce a zelenina, mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny, brambory, ořechy |
Vápník |
Součást kostí a zubů Srážlivost krve Přenos nervových impulsů |
Osteomalacie, osteoporóza, zvýšená nervosvalová dráždivost | 800‑1000 mg | Mléko a mléčné výrobky, brokolice, obiloviny, luštěniny |