- S poruchami duševního zdraví se v období po porodu potýká až 85 % žen.
- Závažné formy psychických poruch, s nutností užívání léčiv či dokonce hospitalizací, se projeví cca u 10–15 % z nich.
- Poporodní deprese se mohou týkat také mužů.
Období po porodu, ale i samotný porod a těhotenství představují pro ženu (a její nejbližší) velkou fyzickou i psychickou zátěž. Je tak pochopitelné, že v reakci na tyto události může po porodu dojít k více či méně závažné duševní nestabilitě, depresi či dokonce psychóze – a jak můžete vidět z výše zmíněných statistik, nejedná se o nic neobvyklého. Čím se tedy tyto možné psychické poruchy vyznačují, a jaké jsou možnosti léčby?
Psychické poruchy spojené s obdobím po porodu
Psychické poruchy v poporodním období zahrnují celkem tři stavy – poporodní “blues”, samotnou poporodní depresi a laktační psychózu. Míra jejich závažnosti i typické charakteristiky jsou vysvětleny dále v textu. Přestože společnost má dodnes tendence závažnost i incidenci těchto stavů podceňovat, poporodní psychické poruchy mohou negativně ovlivnit, či dokonce ohrozit život matky i dítěte. Nejčastěji se tyto stavy nastupují 3–5. den po porodu, mohou se však samozřejmě vyskytnout rozdíly v závislosti na vnějších okolnostech.
Typy duševních potíží spojených s obdobím po porodu
Poporodní deprese se často laicky používá pro označení všech psychických poruch spojených s poporodním obdobím, jedná se však pouze o jednu formu ze tří možných stavů:
1. Poporodní “blues”
První a nejméně závažná forma, při které negativní emoce dosahují nižší intenzity a spontánně odezní do dvou týdnů po porodu. Vyskytuje se zhruba u 50–85 % novopečených matek. Jedná se většinou o změny nálad, plačtivost, podrážděnost nebo lehčí míru úzkosti.
Vzhledem k vysokému výskytu jej odborníci navrhují považovat za zcela běžný stav spojený s poporodním obdobím. Léčba blues většinou nevyžaduje odbornou pomoc, matka je zpravidla schopna vyrovnat se s tímto stavem díky podpoře blízkého okolí a vědomí, že se jedná o normální a častý jev.
2. Poporodní deprese
Jde o vážnější formu psychických obtíží spojených s poporodním obdobím, která se nejčastěji projevuje v prvních 2–3 měsících po porodu. I zde se samozřejmě může doba trvání zásadně lišit, a některé matky pociťují symptomy již během těhotenství. Je třeba si uvědomit, že v tomto případě se již jedná o závažné psychické onemocnění, které skýtá velká nebezpečí samo o sobě – co teprve v neznámé a náročné situaci, kdy je na matku zcela odkázán další život.
Mezi nejčastější projevy patří závažné formy úzkosti nebo panické ataky, vyskytnout se mohou také vtíravé myšlenky týkající se ublížení sobě či dítěti, nebo dokonce sebevražedné sklony. Spolu s těmito specifickými symptomy se samozřejmě objevují i příznaky typické pro depresi jako takovou, tedy beznaděj, smutek, podrážděnost, vyčerpání, únava, ztráta zájmu, pocity viny apod. Vzhledem k tomu, o jak závažný stav se jedná, je vždy nezbytné vyhledat pomoc odborníka (praktický lékař, psychiatr, psycholog), který vás případně odkáže k dalším pověřeným osobám.
3. Poporodní (laktační) psychóza
Jedná se jednoznačně o nejzávažnější formu. Vyskytuje se cca u 1–2 žen z 1000 a probíhá většinou bezprostředně do 48–72 hodin po porodu, přičemž vrcholu tato porucha dosahuje během prvních dvou týdnů po porodu. Typické jsou snížená potřeba spánku nebo rychle se střídající epizody povznesené, až manické, a naopak depresivní nálady. Výrazný je také neklid a podrážděnost, a u matky se v plné síle rozvíjí psychóza. Léčba zpravidla vyžaduje hospitalizaci a následky při zanedbání tohoto stavu mohou být vskutku tragické – výjimkou nejsou případy sebevraždy matky ani fatální ublížení novorozenci.
Poporodní psychické potíže u mužů
I u mužů se mohou v období po porodu vyskytnout symptomy duševní poruchy, statistiky odhadují incidenci cca na 8–10 %, pravděpodobnější je pak výskyt u mužů s prvním dítětem. Stejně jako u žen, mohou mít tuto obtíže různou závažnost, a od ní se odvíjí také terapie. Důležité je však vědět, že se tento problém týká i opačného pohlaví.
Příčiny poporodních psychických potíží
Těhotenství a porod představuje pro ženu zátěž po fyzické i duševní stránce. Přestože nelze přesně určit příčinu rozvoje poporodních psychických obtíží, podíl na těchto stavech má pravděpodobně prudký pokles hormonů estrogenu a progesteronu, které se v průběhu těhotenství v těle vyskytovaly ve vyšších hladinách. Během několika hodin po porodu jejich koncentrace klesá, což může přispět k rozvoji psychických poruch. Dalšími potenciálně rizikovými faktory mohou být porucha funkce štítné žlázy, přidružená jiných onemocnění nebo spánková deprivace.
Dalším významným faktorem jsou emocionální stresory, o které v průběhu těhotenství a porodu skutečně není nouze. Pokud se navíc přidají komplikace ve vztahu, finanční potíže nebo třeba smrt blízkého člověka v nedávné době, může snadno dojít k přesažení takové míry stresu, který je žena schopna zvládnout. Pravděpodobnost také stoupá s přítomností již dříve diagnostikovaným psychickým onemocněním.
Jaké jsou možnosti terapie?
Terapie duševních onemocnění v období po porodu se liší dle závažnosti, přidružených onemocnění, příčiny vzniku atd. Pokud tedy symptomy typické pro tyto poruchy pociťujete, vždy vyhledejte pomoc odborníka, který určí, zda váš stav vyžaduje lékařskou péči, případně vám doporučí vhodná farmaka či jiný postup.
U lehkých forem poporodního “blues” je pro matku většinou stěžejní podpora a pomoc blízké rodiny společně s vědomím, že je jedná o normální stav a rozhodně není v této situaci sama. V závislosti na svých možnostech, věku dítěte, frekvenci kojení apod., pak mohou duševní pohodu podpořit zejména základní prvky sebepéče, odpočinku, vyváženého jídelníčku, dostatečného spánku, psychoterapie nebo podpůrné skupiny. Podmínky pro tato doporučení se však mohou u jednotlivých žen velmi lišit a je proto nezbytné počítat s potřebou jisté flexibility.
U závažnějších forem poporodní deprese a psychózy většinou vstupují do hry také farmaka. Nejčastěji se jedná o antidepresiva, v některých případech může být nasazena i hormonální terapie. Vhodné přípravky vám doporučí pouze kvalifikovaný odborník, a i z tohoto důvodu je nezbytná návštěva lékaře. Jako nejúčinnější terapie se u těchto závažnějších stavů ukázala kombinace léčiv a výše zmíněných prvků sebepéče a zdravého životního stylu. Laktační psychózu je pak vzhledem k alarmující závažnosti často nutné řešit hospitalizací.
5 jednoduchých tipů, které mohou poskytnout úlevu
Správný životní styl a sebepéče jsou prokázanými metodami, jak podpořit své duševní zdraví, a to i v období po porodu. Při lehčích formách komplikací se může jednat o dostačující formu terapie, u závažnějších případů je zapotřebí kombinace s vhodnými léčivy.
Následující tipy berte spíše jako návodné záchytné body, protože vzhledem k vývoji a měnícím se potřebám dítěte nemusíte mít vždy možnost svého cíle dosáhnout. Je nadmíru zřejmé, že struktura vašeho dne se bude lišit během šestinedělí a po něm, dalším faktorem může být např. to, zda se o dítě může částečně postarat i partner či prarodiče, jaký má dítě noční režim atd. Začněte tedy postupně a zbytečně se s naplněním těchto doporučení nestresujte – pokud něčeho nemůžete dosáhnout teď, později se vám to v nějaké míře jistě podaří.
1. Co je s vámi špatně? Vůbec nic!
Obrovskou úlevou vám může být už fakt, že s podobnými stavy se porodu potýká naprostá většina žen, a nejedná se tedy o nic raritního ani patologického. Ani pokud ke svému dítěti plně okamžitě plně nepřilnete, neznamená to nic špatného. Uvědomte si, že fyzická i psychická zátěž u vás byly poslední měsíce opravdu enormní a průběžně se ujišťujte v tom, že děláte vše správně.
2. Nebojte se říct si o pomoc/podporu
I při mírných duševních obtížích navštivte v době po porodu odborníka. Včasné zachycení problému totiž může zabránit rozvoji závažnějších forem. I v případě, že nebude nutné užívat k terapii vašeho stavu medikamenty, vám může výrazně pomoci pravidená psychoterapie nebo návštěva podpůrných skupin. O “pomoc” se nebojte říct ani rodičům, zkušenějším známým a samozřejmě partnerovi.
3. Vraťte se k pohybu
Vzhledem k předchozí (i nynější) zátěži organismu je třeba po porodu začít s pohybem postupně, ideálně ve spojení s lékařem či fyzioterapeutem. Doporučená míra, intenzita i typ pohybu se totiž budou lišit dle typu a náročnosti porodu, vašich předchozích zkušeností s cvičením, přidružených onemocnění atd. Procházka (časem i další druhy pohybu) na čerstvém vzduchu vám ale udělá dobře po fyzické i duševní stránce.
4. Dbejte na jídelníček
Dostatečný příjem energie a vyvážená strava jsou v období po porodu velmi důležitými faktory. Kvalita vaší stravy se bude promítat do hojení ran, kvality mateřského mléka a také fyzického i duševního stavu. Kromě dostatečného příjmu bílkovin, komplexních sacharidů a zdraví prospěšných tuků výzkum v této fázi života zdůrazňuje pozitivní efekt omega‑3 mastných kyselin – a to jak v souvislosti s fyzickým zdravím, tak právě i poporodními depresemi.
5. Snažte se najít si čas pro sebe
Už teď možná tušíte, že v některých dnech, a možná i fázích vývoje dítěte, bude toto doporučení čistou utopií. Pokud to však bude možné, zařaďte cokoliv, co vám dovolí na chvíli si vydechnout a “vypnout”. Ať už je to káva na balkoně, masáž nebo čtení knihy – pocity viny za “neproduktivitu” v tomto případě opravdu hoďte za hlavu, protože na pár chvil zaměřených na sebepéči máte rozhodně právo.
Co si z toho vzít?
Období po porodu je velmi náročnou fází, do které si žena navíc zpravidla přenáší ještě i fyzickou i emocionální zátěž z období těhotenství a samotného porodu. Duševní poruchy nejsou v poporodním čase ničím výjimečným, a jejich závažnost a intenzita se může velmi lišit. Vzhledem k možným rizikům plynoucím např. z laktační psychózy je důležité vždy vyhledat odborníka, a to i v lehčích případech, aby se vyloučil pozdější rozvoj onemocnění.
Efektivními metodami terapie jsou zejména podpora ze strany blízkých, zdravý životní styl, vyvážený jídelníček, prvky sebepéče nebo psychoterapie. U závažnějších forem je často na místě přidat léčbu farmaky. Zmiňované formy terapie je samozřejmě třeba vždy přizpůsobit aktuální situaci související s vývojem dítěte, možnou pomocí okolí atd.
