- Díky endorfinům, též známým jako “hormony štěstí”, zažíváme nespočet pozitivní pocitů.
- Mají vliv na náš každodenní život a to ve vztahu ke spánku, bolesti, radosti a prožívání mezilidských vztahů.
- Existuje řada faktorů, kterými si lze jejich hladinu zvýšit.
Co to ty endorfiny vlastně jsou?
Endorfiny spadají do skupiny tzv. opioidních peptidů a jsou tvořeny 15‑30 aminokyselinami. Fungují jako neurotransmitery a neuromodulátory, což znamená, že se podílejí na přenosu elektrických impulzů v mozku. V lidském těle se tvoří 3 druhy endorfinů, kterými jsou: alfa‑endorfin, beta‑endorfin, gamma‑endorfin. Nás bude zajímat zejména beta‑endorfin, který se vyznačuje hlavně svojí afinitou (“přitažlivostí”) s mu‑opioidními receptory. Tyto receptory jsou známé především pro své analgetické efekty a hrají klíčovou roli v systému odměn v mozku.
Beta‑endorfin se tedy vyskytuje jak v centrálním (CNS), tak i v periferním (PNS) nervovém systému. V CNS mají beta‑endorfiny důležitou úlohu při ovlivňování chování a emočních stavů a je dokázáno, že jejich míru lze pozměňovat působením různých faktorů. Zatímco v PNS mohou účinkovat jako analgetikum – jejich práce se týká zmírňování bolesti (viz níže).
Jakou mají v mozku funkci?
Veškeré procesy v mozku je ovládán neurony. Právě neurony jsou základní stavební a funkční jednotkou nervového systému sídlícího v mozku. Aby mohly správně vykonávat svoji práci, to znamená šířit signály po celém těle, potřebují funkční komunikační kanály, které jim zajistí bezproblémový přenos informací. Tuto úlohu mají na starost neurotransmitery, které nervové vzruchy přenášejí a šíří dál. Kromě toho neurotransmitery navíc ovlivňují i to, jak se cítíme – korigují strach, potěšení, radost apod. Mezi konkrétní a asi nejvíce známé neurotransmitery patří: adrenalin, noradrenalin, serotonin, dopamin a GABA.
Endorfiny vznikají v CNS. Když je zapotřebí jejich uvolnění, hypofýza dostane signál od již zmiňovaných neurotransmiterů a vydá rozkaz k “poslání” konkrétního z nich, který je vázán na neuronové receptory. Existuje řada různých neurotransmiterů, které při uvolňování endorfinů hrají roli a většinou obsahují metabolity přijímaných z potravy, které získáváme z potravy – to je mimo jiné důvod, proč je pro nás strava tak podstatná.
Endorfiny, neurotransmitery a jejich význam pro náš život
Na úvod je důležité říci, že endogenní opioidový systém a opioidní receptory se pokaždé projeví v reakcích organismu ve fyzicky i emocionálně angažovaných situacích jedince. Konkrétně endorfiny dokáží vyvolávat silné pocity dobré nálady, dokonalého štěstí, euforii a z opačného pólu dokáží tlumit bolest, snižovat stres a potlačovat pocity úzkosti a deprese. Navíc působí na uvolňování dalších hormonů a bez jejich přítomnosti se často cítíme skleslí, smutní a úplně bez energie. A s neurotransmitery tomu není jinak - také jsou chemickými látkami v mozku mající obrovský vliv na to, jak se právě teď cítíme. Proto je souhrnně lze nazvat “hormony štěstí”, kam tedy patří endorfiny a neurotransmitery, konkrétně: serotonin, dopamin a oxytocin.
5:0 pro hormony štěstí
A proč jsou hormony štěstí tak moc důležité pro naše zdraví a spokojenost?
- Tlumení bolesti: Konkrétně již zmiňované beta‑endorfiny napomáhají lépe zvládat bolest a na naše tělo působí podobně jako morfium - výrazně snižují vnímání bolesti. Proto je logické, že například sportovci dokáží spokojeně dokončit závod i s významným zraněním, jelikož právě endorfiny mu nedovolí danou, zajisté přítomnou a často dost intenzivní, bolest cítit.
- Potlačování úzkostných stavů a depresí: Řada antidepresiv funguje na základě inhibice zpětného vychytávání serotoninu. Tím tyto léky zamezují úbytku serotoninu, čímž se stává dostupnějším a více se objevuje v krevním řečišti. Serotonin a endorfiny pracují na obdobném principu a proto jistě hrají roli ve snižování příznaků úzkostí a deprese.
- Snížení stresu: Endorfiny lze vnímat jako zdroj útěchy a odměny a pokud jich máme dostatek, tělo se cítí uvolněně a relaxovaně.
- Lepší spánek: Zejména serotonin, ale spadají sem i další hormony štěstí, regulují náš cirkadiánní rytmus. Zjednodušeně to znamená, že pokud jich máme dostatečné množství, během dne pociťujeme spoustu energie a máme chuť být aktivní, zatímco v noci jsme zdravě unaveni a moc dobře se nám spí.
- Sociální vztahy: A čím to, že se cítíme příjemně, když se nás někdo dotýká nebo jsme objímáni? Opět za těmito slastnými pocity stojí hormony štěstí, konkrétně oxytocin. Vyplavuje se právě během kontaktu s druhými lidmi a proto i když v tuto chvíli žijeme spíše v “online době”, biologicky jsme opravdu naprogramovaní být hlavně “offline”.
A jak si zajistit dostatek pocitů štěstí a radosti?
Je opravdu tak snadné být prostě jen šťastný? Z biologického pohledu určitě ano! Pokud se v našem těle vyskytuje odpovídající množství hormonů štěstí, nemůžeme se cítit jinak. A jak tomu jít naproti? Zde uvádíme 3 nejsnazší způsoby:
- Pohyb: Jedním z osvědčených způsobů, jak si obstarat endorfinovou záplavu je POHYB! Tak moc často vyzdvihovaný ze všech možných hledisek a znovu tu na něj narážíme. Totiž při pohybu a cvičení je automaticky vyplavován a to je také důvod, proč se i po náročném tréninku cítíme tak dobře.
- Sladká tečka: Za mě druhým (hned po pohybu) nejjednodušším způsobem, jak si zajistit přítomnost endorfinů, je jejich uvolnění díky zvýšení cukru v krvi. Tento druh získání příjemných pocitů jistě zná každý sám ze svého života – po snězení, stačí i jednoho, čtverečku čokolády se prostě cítíme dobře a uvolněně. Na závěr je ale nutno dodat, že zapojování emocí při jídle se může stát dvousečnou zbraní (riziko poruch příjmu potravy apod.)
- Pobyt venku: A zase jsme u základních doporučení zdravého životního stylu, a není to náhodou! Pobyt venku, ideálně v přírodě, zajišťuje zároveň i pobyt na slunci a tím dochází k vstřebávání vitaminů D. Ten má za funkci uvolňování právě serotoninu a melatoninu, čímž znovu dochází k prožívání hezkých pocitů.
Chcete se dozvědět více informací o pohybu a pobytu na slunci? Přečtěte si naše články “Pohybem ku zdraví: kolik fyzické aktivity je tak akorát?” a “Sluneční paprsky: proč je potřebujeme a kdy naopak mohou škodit?”
Co si z toho vzít?
Endorfiny jsou známé též jako “hormony štěstí” a jak název sám napovídá, má své opodstatnění. Při dostatečném množství těchto látek v těle jsou člověku dopřávány pocity radosti, štěstí a zároveň u něj dochází k potlačování stresu, úzkostí a analgetickým účinkům. Pro šťastný život jsou tedy nad míru důležité a proto existuje řada možností, jak si jejich hladinu zvýšit, a to například: pohyb, sladká jídla a pobyt venku.
