Slovo vitamíny jistě znáte, nebudu vás tedy poučovat, že jsou pro naše tělo nezbytně nutné a ve stravě by měly být zastoupeny v dostatečné formě. Opakování je však matka moudrosti, a tak se podíváme v následujích dvou třech dílech na vitamíny trochu podrobněji.
Naše potrava kromě makronutrientů obsahuje i mnoho dalších látek, vitamíny patří do skupiny mikronutrientů tzn., neslouží jako zdroj energie (mají však zásadní nutriční význam) a v naší stravě se nacházejí v menším množství než sacharidy, proteiny či lipidy.V organismu lidí, tak jako zvířat, mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se na metabolismu již zmíněných bílkovin, tuků a cukrů. Člověk si až na výjimky nedokáže vitamíny syntetizovat, a proto je musíme dodávat pestrou stravou. Rozlišujeme celkem 13 různých vitaminů.
Dělení vitaminů
Základním dělením vitaminů je: na vitamíny rozpustné v tucích tzv. lipofilní a rozpustné ve vodě-hydrofilní
lipofilní vitamíny - mezi lipofilní vitamíny řadíme vitaminy A, D, E, K
hydrofilní vitaminy - mezi vitaminy rozpustné ve vodě patří vitamíny C, B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12, H pozn. V případě vitaminů skupiny B se můžeme setkat i s jiným označením tzv. triviálním označením!
Pobavte se na téma vitamíny
Příjem vitamínů
Pro správný chod našeho organismu je adekvátní příjem všech vitaminů nezbytný. O jednotlivých doporučených množstvích u příslušných vitaminů si povíme, až si je budeme představovat podrobněji. Nyní krátce o formách příjmu a o nedostatku vitaminů. Lehčí formy nedostatku vitaminů označujeme jako hypovitaminosy. Ty je možno odstranit pouhým doplněním příslušného vitamínu (-ů) do stravy. Těžší nedostatek označujeme jako avitaminosu, může být způsobena špatným vstřebáváním určitého prvku, zvýšenou potřebou (růst, rekonvalescence, nemoc)nebo působením antivitaminů. Antivitamíny ruší funkci nebo brání vstřebávání vitaminů, ty tak prochází naším tělem nevyužity.
Jak vitamíny pracují ?
Dodejme také, že účinnými inhibitory vitaminů jsou i některé léky (aspirin, diuretika, antibiotika, laxativní prostředky). Z vnějších inhibicí, které můžeme částečně ovlivnit, bych zmínil zejména přílišné horko a chlad, emoční výbuchy, kouření a pobyt v zakouřených prostorech a alkohol (zejména tvrdý).
Adekvátní příjem vitaminů můžeme zajistit jednak z přírodních zdrojů, taktéž ale i z „umělých“ doplňků výživy. Nebudu vám brát iluze, ovoce a zelenina jsou zdravé a měli by být v hojné míře zastoupeny každodenně na našem jídelníčku. Ruku však na srdce, kolik z nás je schopno sníst takové množství rozmanitých druhů ovoce a zeleniny, aby zajistil dostatečný příjem všech vitaminů (řekl bych, že téměř nikdo). Proto tu máme doplňky výživy, nechme tedy ovoce, zeleninu a všechny odpůrce vitaminů v tabletách ležet pěkně v chladu ve sklepě a řekněme si nějaké rady ohledně těchto „zázračných pilulek“.
První umělé vitamíny se začaly objevovat před druhou světovou válkou (1938), od té doby nás věda nepřestává překvapovat a chrlí jeden objev za druhým, a to i v případě vitaminů. (je docela dobře možné že zanedlouho budou nalezeny řady dalších látek označených za vitamíny) Přírodní vitaminy nejde nahradit, jsou to velmi komplikované látky a některé složky nejsme schopni vyrobit v laboratorních podmínkách. Vědci proto extrahují pouze látku prospěšnou pro náš organismus, a ta je poté označena jako vitamin.
Nejvhodnější dobou pro doplnění vitaminu je doba po ranním probuzení společně se snídaní, která zajistí kvalitní vstřebání. (obsahuje jak vodu, tak tuk pro rozpuštění) Druhou dávku, už pouze jednotlivých vitaminů, bych zvolil po cvičení nebo před spaním společně s druhou večeří. Na závěr jen doplním, že jídelníček založený na nekvalitních a nezdravých potravinách nezachrání ani ten nejlepší multivitamin. Přeji tedy šťastnou ruku při výběru.
zdroj: PÁNEK, J. a kol.: Základy výživy, Blatná, J. a kol.:Výživa na začátku 21.století aneb o výžiově aktuálně a se zárukou
