Dávno je pryč doba, kdy lidé poznali podzim podle padajícího listí. V dnešní době totiž máloco symbolizuje podzimní měsíce nic lépe než svítící halloweenská příšera v okně a aktuální nabídka pumpkin spice latté. Z dýně se stal jednoduše fenomén. Ovšem na rozdíl od jiných symbolů dnešní doby se některé druhy dýně jí, a tak není od věci prozkoumat i její výživové vlastnosti.
Patří dýně mezi živinami nabité potraviny, nebo je lepší ji nechat raději na okně daleko od kuchyně?
Nutriční hodnoty dýně
Z pohledu makroživin je dýně zajímavá především obsahem sacharidů, kterých obsahuje přibližně 5–10 g na 100 g dýně v závislosti na odrůdě. Vedle sacharidů stojí za zmínku také vláknina – zatímco v dužině jí najdeme přibližně 1,5 g na 100 g, ve slupce je jí více než 13 g na 100 g dýně. Nebojte se proto slupku po pečlivém umytí použít zvlášť u druhů, jako je dýně Hokkaido.
Obsah tuků je v dýni spíše symbolický. Výjimkou jsou sušená dýňová semínka, která obsahují přibližně 50 % tuku. Výživové hodnoty 100 g dužiny průměrné dýně:
| Bílkoviny | Sacharidy | Tuky | Energie | |
| Dýně | 1 g | 6,5 g | 0,1 g | 26 kcal |
Jak je na tom dýně z pohledu vitaminů a minerálních látek?
Jestli je některý vitamin ve hře na schovávanou opravdový outsider, potom je to vitamín A ve formě karotenoidů. Ty totiž poznáte podle charakteristického oranžově červeného zbarvení na kilometry daleko a dýně je klasickým případem. V dýni nalezneme z karotenoidů relativně vysoké množství beta‑karotenu, ještě více v ní je luteinu a zeaxanthinu, které patří mezi žluté pigmenty. Všechny tři látky v těle slouží jako silné antioxidanty, beta‑karoten je dokonce dobrým zdrojem vitamínu A.
Z minerálních látek je nejvíce zastoupený draslík, který je obecně ve stravě nedostatkový. Zapomínat bychom neměli ani na hořčík, železo nebo vitamin C.
| Dýně Hokkaido* | |
| Draslík | 6010 mg |
| Hořčík | 80 mg |
| Železo | 1,6 mg |
| Zinek | 1,1 mg |
| Vitamin C | 49 mg |
| Vitamin B1 | 0,6 mg |
*Obsah vitaminů a minerálních látek je uvedený na 100 g sušiny
Karotenoidy tepelnou úpravou nezničíte
Jelikož se dýně zpravidla syrová nejí, určitě se ptáte, jestli tepelná úprava nemůže zanechat negativní stopy na obsahu pro tělo hodnotných látek. Zatímco obsah vitamínů B a C může klesnout, karotenoidům to vůbec nevadí. Naopak je dokázáno, že tepelnou úpravou se jejich vstřebatelnost zvyšuje. Je tomu tak díky tomu, že tepelná úprava narušuje integritu buněčné stěny a membrány organel, ve kterých se karotenoidy vyskytují. Tím se stávají pro zažívací trakt lépe dostupné a vstřebatelné.
Nezapomněli jsme na některé další látky?
Mnoho pozitivních účinků při pravidelné konzumaci ovoce a zeleniny je připisováno ještě dalším látkám s antioxidačním účinkem, které mohou mít na lidské tělo ochranný účinek. V případě dýně to jsou převážně již zmíněné karotenoidy a vedle nich také polyfenoly, ze kterých jsou nejvíce zastoupeny flavonoly a fenolové kyseliny.
Mezi nimi nechybí známé sloučeniny, jako jsou například rutin, kvercetin, kyselina gallová nebo kyselina chlorogenová. Všechny tyto látky vyskytující se v dýni mají antioxidační účinek. Chrání tělo před oxidativním stresem a tím mu usnadňují boj s kyslíkovými radikály, které se v těle vyskytují. Jestli vás obsah přírodních látek s antioxidačními schopnostmi zajímá více do detailu, detailní rozbor naleznete například v této studii polských autorů z roku 2019.
Jaké dýně jsou jedlé a v čem se mezi sebou liší?
Ačkoliv valná většina dýní je jedlá, ne všechny odrůdy jsou pro konzumaci zcela vhodné. Zvlášť na divokých druzích dýně byste si totiž moc nepochutnali. Pojďme si narychlo projít ty nejoblíbenější druhy dýní, které jsou na trzích a v obchodech nejčastěji k vidění.
1. Dýně Hokkaido
Dýně Hokkaido patří mezi nejpopulárnější druhy dýní. Oproti jiným druhům má podstatně méně tuhou slupku, která se po tepelné úpravě dá bez problému jíst. Dosahují spíše menších velikostí přibližně do 1 až 3 kg a díky vyššímu podílu sacharidů mají výraznější nasládlou chuť.
2. Máslová dýně
Ačkoliv má máslová dýně spíše bledou až našedlou barvu, po rozkrojení vás překvapí sytě oranžovým zbarvením, na které jste u dýní zvyklí. Příjemné je také menší množství semínek v dutině a využití najde vedle krémových polévek také při grilování či jako příloha k masu.
3. Špagetová dýně
Špagetová dýně má protáhlý tvar a zbarvením osciluje mezi žlutou až žluto‑oranžovou. Po uvaření se z ní dají snadno “trhat” jednotlivá vlákna, čímž nápadně připomíná běžné uvařené špagety.
4. Dýně Goliáš
Plody dýně Goliáš jsou přesně ti obrovští “mamuti”, které si nechávají chválit zkušení pěstitelé na svých záhonech či kompostech. Může dorůst velikosti až 30 kg a v porovnání s jinými druhy dýně vyniká vyšším podílem vody. Z toho důvodu není tak chuťově výrazná jako třeba dýně Hokkaido, ale i přesto najde využití jak při pečení koláčů, tak při výrobě ovocných kompotů.
Co si z toho vzít?
Dýně jsou skvělým zpestřením, jak oživit stereotypní jídelníček a dostat do těla o trochu více zeleniny. Jsou dobrým zdrojem sacharidů a pokud se konzumují i se slupkou, překvapí také slušným podílem vlákniny. Jestli s dýní v kuchyni teprve začínáte, můžete se inspirovat třeba v našem skvělém receptu na podzimní dýňové kari. A jestli patříte mezi milovníky sladkých dezertů a moučníků, vyzkoušejte chutné cheesecake řezy s dýní nebo čokoládové brownies.
Vysoce ceněná je dýně také pro svůj vysoký obsah látek s antioxidačním účinkem. Mezi nimi vedou především karotenoidy, které dávají dýni příslušné zbarvení, ale také polyfenoly. Díky tomu pomáhají chránit tělo před působením volných radikálů.
