Aminokyseliny - cesta k růstu

O aminokyselinách se nikdy nenapíše dost, sice velmi často čteme mnoho různých názorů na hlavní složky bílkovin, ale ne vždy se v nich dokážeme dostatečně orientovat a naložit s informacemi optimálně. Podívejme se společně na to, které aminokyseliny jsou pro náš výkon a organismus nejpoužitelnější, a které naopak v jídelníčku sportovce nemají tak podstatné místo. Jistě nebudete překvapeni, že na vás budu chrlit cizí a odborné názvy, proto se nebojte shrnout všechny svoje dotazy do diskuze k článku a ptejte na to, co vás zajímá.

Aminokyseliny - cesta k růstu

Aminokyseliny jsou pod jednotkami bílkovin. Bílkovina se skládá z mnoha aminokyselin, které jsou spojeny peptidovým řetězcem (polypeptidový řetězec) a, může být stvořen stovkami nebo tisíci aminokyselinami. Aminokyselina je složená z centrálního uhlíkového atomu, na nějž se postupně pojí čtyři další skupiny prvků. Na jednom konci je aminová skupina, na konci druhém je skupina acidová. Dalším prvkem je zpravidla vodíkový atom.

Konzumace volných aminokyselin je efektivní v případech nedostatečně kvalitní základní stravy, v regeneraci ihned po tréninku, v ochraně svalové hmoty a ve stimulaci růstového hormonu. Uplatňují se také v medicíně.

Různé formy aminokyselin na prodejních pultech

Aminokyseliny a aminokyselinové produkty jsou jedny z nejmódnějších záležitostí poslední doby na poli doplňků stravy. Na pultech obchodů, v kamenných prodejnách a eshopech je můžeme nalézt ve více formách. Která je pro vás právě ta nejpoužitelnějíš?

Hydrolyzáty aminokyselin – se označují termínem AMINO. Jedná se o enzymaticky štěpené bílkoviny, které obsahují směsi tri‑peptidů, oligo‑peptidů a částečně nehydrolyzovanou bílkovinu. Výjimečně obsahují i volné aminokyseliny. Mohou být ve formě tablet nebo roztoku příp. ve formě hotového nápoje. Při volbě tohoto produktu si dávejte pozor na hydrolyzáty kolagenu, jedná o prach obyčejnou želatinu, která sama o sobě má BH (biologická hodnota) okolo 25. Někdy můžete také nalézt pod názvem hydrolyzát hovězí bílkoviny. Je tedy velmi málo využitelná pro lidský organismus. Naopak vybírejte spíše produkty, které obsahují hydrolyzovanou syrovátku.

Směsi volných aminokyselin – velmi se liší složením. Jejich součástí jsou však vždy volné aminokyseliny. Můžeme najít komplexní směsi aminokyselin, se zastoupením všech aminokyselin, nebo pouze směsi esenciálních aminokyselin. Můžeme najít i směsi s dalšími anabolizujícími látkami, nebo obohacené o jednoduché cukry. Jsou vyráběny ve formě tablet, roztoku nebo jako hotový nápoj. Tyto "amina" jsou již specifičtější a liší se dle toho, které aminokyseliny je v produktu obsaženo nejvíce. Ta také určuje hlavní využitelnost produktu.

Směsi několika málo aminokyselin – jedná se vysoce specifické produkty. Můžeme v nich nalézt od dvou po osm aminokyselin s přídavkem nebo bez přídavku dalších účinných látek.

• BCAA – větvené aminokyseliny – jedná se o aminokyselinový přípravek, který v sobě kombinuje účinky tří základních aminokyselin - valin, leucin, isoleucin. Větvené aminokyseliny jsou charakteristické rozvětveným postranním řetězcem (methylové skupiny). Větvené aminokyseliny jsou zařazeny do skupiny esenciálních aminokyselin. Organismus si je nedokáže sám syntetizovat. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem nejsou metabolizovány v játrech, postupují tak k periferiím (kosterní svaly), kde jsou využity. Aminokyseliny BCAA se typicky užívají v dávce 500‑3000 mg. Větvené aminokyseliny se užívají před a po tréninku.

BCAA zabraňují katabolismu kosterních svalů. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem jsou oxidovány během fyzické aktivity. Jsou tedy velmi dobře použitelné v redukčních dietách, pro vytrvalostní sportovce i pro sportovce, kteří se snaží maximalizovat ochranu svalové hmoty.

Jednotlivé aminokyseliny – používání samostatných jednotlivých aminokyselin, jejich užívání se podobá užívání farmak. Z jednotlivých aminokyselin se tvoří nesmírné množství rozdílných typů bílkovin. Vybíráme jen ty, které by pro vás mohly být nejzajímavější.

• L‑Arginin – Tato aminokyselina se řadí mezi semiesenciální, není v dospělosti nutná. Aminokyselina Arginin je prekurzorem oxidu dusnatého. Arginin napomáhá při hojení ran (rekonvalescence po operacích) a podporuje posilování imunitního systému. Aminokyselina L‑arginin má vliv na vyplavování anabolického růstového hormonu. Růstový hormon poté stimuluje tvorbu lymfocytů. Podávání aminokyseliny L‑Arginin stimuluje rovněž plodnost mužů. U dospělých osob podávání L‑argininu podporuje tvorbu svalové hmoty a chrání játra před usazováním tuku. Denní optimální množství aminokyseliny L‑arginin je pro sportovce 1 500 mg. Aminokyselina by měla být suplementována po dobu minimálně 14‑ti dní.
• L‑Taurine – Jedná se o semiesenciální aminokyselinu. Její název vychází z řeckého slova taurus, což znamená býk. Tato aminokyselina se objevuje pouze v mase a v mozku. Není zahrnut mezi dvacet základních aminokyselin vhodných a nutných pro lidskou výživu. Je vytvářen ze dvou aminokyselin – metioninu a cysteinu. Lze jej využit pro ochranu jater, včetně tvorby a metabolismu žlučových aminokyselin. V současné sportovní výživě se používá jako stimulující látka. Je obsažen v komerčních energetických nápojích (RedBull, Shock, Monster).
• L‑Glutamin – Aminokyselina neesenciální, jedná se o amin kyseliny glutamové. Glutamin vzniká v organismu přirozeně, zejména ve svalové tkání. Poskytuje imunitním buňkám energii. Jedná se o anabolickou látku. Má vliv na snížení touhy po alkoholu, zmenšení úzkosti a zlepšení spánku. Je vhodné podávat dávku do 20 g glutaminu. V kulturistice se glutamin používá k odvrácení katabolismu v redukčních dietách a jako anabolická aminokyselina.

Dle mého názoru jsou aminokyseliny v samostatné - jednodruhové verzi použitelné pouze ve specifických obdobích, kdy je organismus zatěžován nepřiměřenými tréninkovými dávkami. Takové se v kondiční kulturistice a fitness objevují v období rýsování a ztráty tělesného tuku. V soutěžní kulturistice jsou použitelné jak v objemové přípravě, tak i právě v období ztráty tělesného tuku.

Zdroj: ACETO, Ch. Průvodce základy výživy. Muscle&fitness. 2009, č. 5, s. 16‑20. BROWN, J. Velký suplementový lup. Muscle&fitness. 2007, č. 8, s. 80‑82. CLARK, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 352 s. ISBN 978‑80‑247‑2783‑7. FOŘT, P. Výživa (nejen) pro kulturisty. 3. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 2006c1996, 241 s. ISBN 80‑864‑6219‑6.