Ecdysterone vtrhl na trh doplňků stravy teprve nedávno, od svého uvedení však vzbudil pozornost mnoha vyznavačů činek a těžkých vah. Jakým způsobem působí na lidský organismus a jak ho využít v kulturistice?
 Ecdysteron
Ecdysteron se poprvé dostal do zřetele vědců před téměř padesáti lety. Důvodem byl a je jeho výskyt v těle hmyzu. Zde Ecdysteron (kompletně 20-hydroxyecdysone) působí jako hlavní biologicko-aktivní anabolický hormon ovládající téměř všechny biologické pochody hmyzího organismu. A to včetně larválního vývoje, vstup do kokonu a transformace.
Stejně jako v hmyzu, můžeme nalézt ecdysteron i v rostlinách. Hlavním rostlinným zdrojem je rostlina Leuzeae Carthamoides. Zde se vyskytuje jako fytoecdysteron. Fytoecdysterony jsou rodinou steroidních látek v rostlinách, nalezneme jich zde celkem asi 200 s tím, že v rostlinách působí jako ochranná látka před napadením škůdci.
Zajímavostí je, že savci (tedy i lidé) nemají receptor (Ecdysteroidreceptor) pro využití Ecdysteronu, i přes to však může mít suplementace Ecdysteronem vliv na metabolismus sacharidů a tuků, stejně jako proteosyntézu v lidském organismu. Vliv na tvorbu svalové hmoty není dostatečně prokázán.
Výzkumy s Ecdysterone
Podíváme-li se na výzkumy, které byly na látce Ecdysteron provedeny, zjistíme, že se opravdu nejedná o příliš probádanou látku a výzkumy na lidech jsou teprve v počátcích. Jedna studie provedená na potkanech potvrdila vliv Ecdysteronu na zlepšení paměti potkanů. Tato studie byla provedena v roce 2006.
 V roce 2005 byla provedena studie na vliv suplementace Ecdysteronem na metabolismus glukózy v lidském organismu. Cílem studie bylo zjistit, jakou funkci má Ecdysteron při hypoglykemickém stavu na hepatocity a zda stimuluje sekreci inzulínu. Výzkumy zjistili, že Ecdysteron je chopen suplovat hypoglykemické účinky v hepatocietech, avšak žádným způsobem nestimuluje produkci inzulínu v organismu.
Velmi zajímavou je studie provedená mezinárodním olympijským výborem v roce 2001. Tato studie zkoumala vzorky moči testovaných osob, které používaly doplněk stravy s obsahem Ecdysteronu. Denně jednotlivci dostávali množství 20 mg Ecdysteronu. Shromážděné vzorky moči byly zpracovány na základě standardního postupu pro screening extrakce volné a konjugované frakce anabolických steroidů, byly analyzovány plynovou chromatografií (GC) spojenou s kvadrupólovou hmotnostní spektrometrií (MS) - (s vysokým rozlišením hmotnostní spektrometrie (HRMS)). Během tohoto pokusu byly identifikovány dva nové metabolity Ecdysteronu, a sice hlavní metabolit Ecdysteronu R2 a deoxyecdysteron. Ty doposud nebyly nikdy popsány v literatuře. Molekulární hmotnost výdeje byla rovna příjmu Ecdysteronu.
Další studie byla provedená v roce 2000 v Uzbekistánu. Zde byla dávka 5-10 g Ecdysteronu podávána potkanům, za účelem zvýšení jejich sexuální aktivity. Byla pozorována velmi pozitivní reakce, a to zejména v prvních třech dnech. Při podávání Ecdysteronu lidem s diagnózou neplodnosti se zvýšila schopnost kopulace a kvalita spermií. Suplementace ecdysteronem prokázala své opodstatnění i u pacientů ve fázi zotavení po infarktu myokardu a byla využita i pro zlepšení sexuálních funkcí.
Využití v kulturistice
Základní tvrzení, které provází beta-ecdysteron je, že stimuluje tvorbu bílkovin a výstavbu nové svalové hmoty. Dalším účinkem fytoecdysteroidů je zvýšená tvorba vysokoenergetických struktur, které používá lidský organismus pro pokrytí energetických potřeb při krátkých výkonech (ATP a kreatinfosfát ), navýšení množství nukleových kyselin a navýšení zásob glykogenu. Teoretickým výsledkem těchto tvrzení by mohlo být prodloužení pracovních sérií, společně s nárůstem objemu svalu. Dále i prodloužení vytrvalostního výkonu do 30 min. i celkové oddálení únavy. Samozřejmostí je nárůst čisté svalové hmoty.
 Shrnutí:
-
Stimulace nárůstu svalové hmoty - Beta-ecdysterone může stimulovat tvorbu svalové hmoty. Pro toto tvrzení neexistují dostatečně prokazatelné důkazy. Ecdysteron by měl stimulovat proteosyntézu v organismu. Kombinujte ho tedy s využíváním vysoko biologicky hodnotných bílkovin (živočišné bílkoviny). Toto tvrzení vyvrací studie provedená mezinárodní společností pro tělovýchovné lékařství. Ta po suplementaci beta-ecdysteronem nezaznamenala žádnou změnu ve složení těla ani v množství a produkci hormonů.
-
Může pomoci při léčbě osteoporózy - V roce 2008 zjistili čínští vědci, že suplementace Ecdysteronem zkvalitnila léčbu osteoporózy a u laboratorních myší. Beta-ecdysteron ovlivňovat tloušťku chrupavky a tloušťku růstových štěrbin.
-
Může napomoci snížit hladinu glukózy - V nedávné studii byla publikována skutečnost, že beta-ecdysteron napomáhá snižovat hladinu glukózy v krvi u pacientů s normálním rozmezím a středně i u pacientů s diabetem II. typu beze změny hladiny inzulínu.
Jak užívat Ecdysterone?
Většina odborníků a vědců zabývajících se doplňky stravy předpokládá, že nejvýhodnější je používat beta-ecdysteron v dávce 500 mg s následným růstem až na dávku 2 000 mg denně. Poté se opět dávka snižuje až na 500 mg s následným vysazením. Můžete se také setkat s cyklováním suplementu. Denní dávka v tomto smyslu je 5-10 mg Ecdysteronu na 1 kg tělesné hmotnosti. Suplement berete po dobu čtyř týdnů, následně vysadíte a opakujete dávku ve stejném množství po dvou týdnech odpočinku.
Zdoje: Bizec, B. L., Antigna, J-P., Monteau, F. and Andre, F. (2002) Ecdysteroids: one potential new anabolic family in breeding animals. Analytica Cimica Acta. 473, 89-97.
Chermynkh, N. S., Shimanovskii, N. L., Shutko, G. V. and Syrov, V. N. (1988) The action of methandrostenolone and ecdysterone on the physical endurance of animals and on protein metabolism in the skeletal muscles. Farmakologia I Toksikogia. 51 (6), 57-60.
Chen, Q., Xia, Y., and Qui, Z. (2005) Effect of ecdysterone on glucose metabolism in Vitro. Life Sciences. Article In Press.
Dinan, L (2001) Phytoecdysteroids: biological aspects. Phytochemistry. 57 (3), 325-39.
Konovolova, N. P., Mitrokhin, I. And Volkova, L. M. (2002) Ecdysterone modulates antitomour activity of cytostatics and biosynthesis of macromolecules in tumour-bearing animals. Izvestiya Akademic Nauk, Seriya Bilogicheskaya. 6, 650-658.
Kuzmenko, A. I., Morozova, R. P. and Nikolenko, I. A. (1997) Effects of vitamin D3 and ecdysterone on free-radical lipid peroxidation. Biochemistry (Mosc). 62 (6), 609-612.
Kuz’menko, A. I. (1999) Also a very strong adaptogen and antioxidant: antioxidant effect of 20-hydroxyecdysone in a model system. Ukranskii Biokhimicheskii Zhumal. 71 (3), 35-38.
Simakin, S. Yu. et al., (1998) The combined use of ecdisten and the product ‘Bodrost’ during training in cyclical types of sports. Scientific Sports Bulletin. No 2.
|
