L-Glutamin je další velmi významnou aminokyselinou, která může velmi výrazně ovlivnit váš sportovní výkon a snahy o dosažení maximální sportovní úrovně a vysokého množství svalové hmoty.
L-Glutamin
Abychom začali hezky od začátku, řekněme si, jak se glutamin nazývá a jak se značí. L-Glutamin, glutamine nebo glutamín naleznete nejčastěji pod značkou Q nebo Gln. Je jednou z 20 v DNA kódovaných aminokyselin. Jedná se o aminokyselinu semiesenciální, tedy nepostradatelnou pouze v určitých životních situacích. Někdy tyto aminokyseliny nazýváme také podmíněně esenciální. Jedním z impulzů pro esenciálnosti glutaminu může být zvýšená fyzická aktivita nebo problémy spojené s trávící soustavou. Postranní řetězec aminokyseliny glutaminu je amid, který vzniká přemístěním hydroxylu kyseliny glutamové společně s aminem funkční skupiny. V lidské krvi je glutamin nejčastěji se vyskytující aminokyselinou, objevuje se jí zde 500-900 mmol/l.
Fukce L-glutaminu v lidském organismu
Podporuje syntézu bílkovin (aminokyselina)
regulace acidobazické rovnováhy v ledvinách
Podporuje buněčnou energii
Přívod dusíku pro anabolické procesy
Dodávku uhlíku, jako zdroje energie pro Krebsův cyklus
Netoxické transportování amoniaku v krevním oběhu
Působí jako prekurzor syntézy proteinů a nukleotidů
Glutamin je v lidském organismu syntetizován pomocí hormonu Glutamin syntházy z glutamátu a amoniaku. Jedná se o amin kyseliny glutamové. Glutamin je v lidském organismu nejvíce zastoupenou aminokyselinou. Tvoří téměř 50 % všech aminokyselin vyskytujících se v lidském organismu (intracelulárních a extracelulárních aminokyselin). Nejvíce glutaminu je obsaženo ve svalové tkání, kde se nachází téměř 90 % veškerého obsahu glutaminu. Zbylých 10 % se nachází v plících a v mozku. Část aminokyseliny glutaminu se nachází také v játrech, kde je tato aminokyselina převážně zpracovávána. Zpracovávají se zde také aminokyseliny přicházející z potravy. Naopak z tkání (tkáněmi), ve které je nejvíce spotřebováván glutamin jsou střeva a ledvinné buňky. Ledvinné buňky udržují acidobazickou rovnováhu a působí na imunitní funkce organismu. V určité fázi se glutamin testoval také jako lék proti rakovině.
Glutamin a proteosyntéza
Role glutaminu v proteosyntéze je značná a neměla by být podceňována. Pokud je hladinu glutaminu v krvi snížena, ostatní aminokyseliny jsou konvertovány na glutamin, aby tento deficit vyrovnaly. V opačném případě, tedy pokud je hladina glutaminu na vysoké úrovni a nejsou potřeba další aminokyseliny pro to, aby se přetvářely na glutamin. Vyšší hladina glutaminu v krvi nejenom že ochraňuje ostatní aminokyseliny před tím, aby se využily na tvorbu glutaminu, ale také zabraňuje tělu odbourávat vlastní tělesné svalové tkáně. Jsou tedy glutaminu velmi často připisovány antikatabolické vlastnosti.
Glutamin hraje důležitou roli v anabolismu, to je z jeho funkčnosti zřejmé. Dalším pozitivem může být vliv na hladinu růstového hormonu, kterou má schopnost ovlivňovat. Dle studií zvyšují již 2g glutaminu přijaté orálně hladinu růstového hormonu. Vyšší příjem aminokyseliny již neměl vliv na další nárůst hladiny HGH.
Kronika suplementů - glutamin
Jak nám může glutamin pomoci?
Glutamin hraje klíčovou roli v metabolismu bílkovin. Plnění svalových buněk a v boji proti katabolismu. Glutamin také podporuje schopnost lidského těla produkovat růstový hormon. Růstový hormon pomáhá metabolizovat tělesný tuk a napomáhá nárůstu čisté svalové hmoty.
Tento efekt je výhodný zejména pro sportovce v redukčních dietách, kdy jsou navýšeny požadavky na látky podporující antikataboliské procesy a pochody v organismu. Glutamin také optimalizuje tělesný výkon. Podporuje funkci imunitního systému.
Glutamin je také důležitou součástí metabolismu dusíku, produkce močoviny v ledvinách a resyntézy glukózy v játrech (glukoneogenese= novotvorba glukózy z necukerných jednotek- aminokyselin, laktátu…). Hraje také velmi důležitou roli v detoxifikaci amoniaku.
Glutamin má také vliv na naši imunitu, snížení chuti na alkohol. Aminokyselina glutamin také dokáže snižovat stavy úzkosti a podporovat kvalitu spánku. Velmi zajímavým pozitivem může být vliv na chuť na sladké a to ve smyslu snížení. Glutamin také zlepšuje vstřebatelnost kreatinu.
Glutamin ve sportu (vědecké studie)
Těžká fyzická aktivita způsobuje poškození funkce lymfocytů. Deset sportovců bylo po dobu 2 dnů vystaveno 2 hodinové fyzické námaze při 75 % maxima. Během dne jim bylo podáváno placebo nebo L-Glutamin. Po celou dobu byl monitorován počet poškozených lymfocytů. Suplementace glutaminem nezpůsobila žádnou změnu v koncentrace lymfocytů v krvi oproti skupině užívající placebo. U skupiny užívající L-Glutamin bylo pozorováno zastavení snižování hladiny glutaminu v krvi.
V další studii byl pozorován vliv směsi kreatinu s glutaminem na svalovou sílu. 29 sportovců se podrobilo testu, ve kterém byli náhodně rozděleni do 3 skupin. Jedna užívala kreatin, druhá kreatin s glutaminem a třetí placebo. První skupina dostávala v první týdnu kreatin v dávce 0,3 g/kg tělesné hmotnosti, a v dalších 7 týdnech v množství 0,03 g/kg tělesné hmotnosti. Druhá skupina dostávala stejnou dávku kreatinu jako předchozí, jejich suplementace byla však obohacena o 4 g glutaminu. Všichni se následně podrobili 8 týdennímu silovému tréninku. U skupiny užívající kreatin s glutaminem byl zaznamenán výrazný pokrok v rozvoji síly, výšky vertikálního výskoku a dynamiky. A to v porovnání s oběma kontrolními skupinami.
Rugby suplement
Jak suplementoval glutamin?
Glutamin, stejně jako většina jiných potravních doplňků je relativně bezpečným produktem, u kterého nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky. Jako optimální dávka se jeví 20g/den, a to v tréninkových i netréninkových dnech. Limitující hranicí dávkování je hodnota 40g, kdy dochází k nahromadění amoniaku v těle a také k zažívacím obtížím.
Nejvhodnější dobou je dávkovat glutamin v potréninkovém jídle společně s proteinovým koktejlem. Druhou dávku dávejte před spaním, a to buď s posledním jídlem, night proteinem nebo směsí večerních suplementů. Dávejte však pozor na jednorázovou vysokou dávku bílkovin a aminokyselin. Své místo si nalezne zejména v rýsovací dietě, můžete ho však využívat i v "objemovce".
1. Energy and protein requirements. Report of a Joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation. Geneva, World Health Organization, 1985 (WHO Technical Report Series, No. 724).
2. Energy and protein requirements. Report of a Joint FAO/WHO ad hoc Expert Committee. Geneva, World Health Organization, 1973 (WHO Technical Report Series, No. 522).
3. Rose WC. The amino acid requirements of adult man. Nutrition Abstracts and Reviews, 1957, 27(3):631–647. 4. Irwin MI, Hegsted DM. A conspectus of research on amino acid requirements of man. Journal of Nutrition, 1971, 101:539–566.
5. Hegsted DM. Variation in requirements of nutrients – amino acids. Federation Proceedings, 1963, 22:1424–1430.